Systémový efekt potravinových doplňků na zubní plak a kámen

Čt, 07/02/2009 - 14:29 — Šnepová

Sune Wikner1, Christina Timander2, Jan Bergström3

1. SweDenCare AB, Umeå, Sweden

2. Private practice, Stockholm, Sweden

3. Institute of Odontology, Karolinska Institutet, Huddinge, Sweden

Krátký název: Potravinové doplňky a zubní sedimenty

Resumé

Potravinový doplněk obsahující hnědou řasu Ascophyllum nodosum SW1313 byl použit v klinickém testu trvajícím po dobu osmi týdnů, jehož cílem bylo prozkoumat možný účinek na redukci supragingiválního zubního plaku a kamene. 105 subjektů bylo náhodně rozřazeno do jedné ze tří skupin, každá skupina se na počátku experimentu skládala z 35 subjektů. Dvě skupiny obdržely tablety o nižší (125 mg) nebo vyšší koncentraci (250 mg) řasy. Třetí skupina (kontrola) obdržela plecebo tablety. Po osmi týdnech užívání byla pro obě hladiny koncentrace řasy pozorována významná redukce zubního plaku ve srovnání s kontrolou, pro skupinu užívající nižší koncentraci řas (49 %), pro skupinu užívající vyšší koncentraci řas (66 %) (P = 0.002). Po čtyřech týdnech užívání byla zaznamenána signifikantní redukce supragingiválního zubního kamene (P = 0.037), která se zlepšila po osmi týdnech (P = 0.000). Bylo zjištěno, že účinek je závislý na dávkování. Závěrem můžeme konstatovat, že doplněk stravy obsahující hnědou řasu redukuje množství supragingiválního zubního plaku a kamene u lidských jedinců.

Klíčová slova

Zubní kámen, zubní plak, potravinové doplňky

Úvod

Do dnešní doby byla učiněna řada pokusů s cílem zamezit tvorbě zubního plaku a kamene pomocí místní aplikace chemických agens, např. přidáváním antiseptických složek do zubních past a ústních vod. Bohužel máme jen omezené znalosti o možné interakci zubního plaku a kamene pro používání agens systematickým způsobem. Samozřejmě by bylo výhodnější zamezit tvorbě zubního plaku a kamene, než je odstraňovat, když jsou již vytvořeny.

Jeden z autorů této studie pozoroval u jednoho ze svých pacientů, u kterého se tvořilo velké množství zubního kamene, že po roce, kdy odešel do důchodu a přestěhoval se ze Švédska do jiné země, se u něj již žádný nevytvořil. Po prohlídce bylo zjištěno, že se nezměnil jeho dentální režim, ani kvalita jeho dentální péče. Jeho dieta se však změnila výrazně. Začal konzumovat salát obsahující určitou čerstvou mořskou řasu: Ascophyllum nodosum (AN). Pilotní testy s tabletami vytvořenými ze sušené řasy AN potvrdily také u ostatních pacientů, že se jejich zubní kámen začal redukovat a, což je zajímavé, tablety byly užívány celé, nikoli žvýkány nebo cucány (Mattson B & Wikner S, unpublished data). Výsledky tohoto jednoduchého experimentu naznačují, že pozorované rozpouštění zubního kamene může být způsobeno určitým faktorem složení slin, které bylo systémově ovlivněno AN tabletami.

Ascophyllum nodusum je hnědá řasa, která se vyskytuje pouze v severoatlantické oblasti. AN je používána zejména pro výrobu kyseliny algové a karagenanu, polysacharidů a je běžně užívána jako doplněk stravy užívaný při hubnutí, např. ve zmrzlinách a dalších mléčných výrobcích. Je také přidávána do krmiva pro dobytek a užívána jako půdní hnojivo.

AN obsahuje velké množství živin (tabulka 1), ale většina z nich je v koncentracích (1), které se zdají být příliš nízké na to, aby měly nějaký významný efekt v lidském metabolismu, např. bílkoviny a většina vitamínů a minerálů. Živiny, které převažují ve vyšších koncentracích, jsou kyselina algová, fenol, fucoidan, mannitol, laminaran a sulfatovaný fucoidan. Také koncentrace vitamínu D a jódu jsou vysoké vzhledem k doporučeným denním dávkám (RDA). AN také obsahuje řadu minerálů a stopových prvků, které jsou nezbytné pro enzymy a hormony, např. hořčík, mangan, zinek, kobalt, chrom a selen. Tyto prvky mohou být velmi důležité v lidském metabolismu navzdory svým nízkým koncentracím.

Zubní plak a kámen jsou velmi rozšířené u dospělých jedinců. Studie provedená na 9 689 Američanech ve věku 30 let a starších zaznamenala přítomnost supragingiválního zubního kamene u 91,8 % (2). Britská studie hlásila 72 % viditelného zubního plaku u dospělých a nánosy zubního kamene u 73 % (3). Odborníci se shodnou, že zubní kámen nevykazuje škodlivý účinek na dásně, ale usnadňuje zachytávání zubního plaku. Zubní kámen se odstraňuje za účelem usnadnění ústní hygieny. Dlouhou dobu se myslelo, že zubní kámen jsou vápenaté usazeniny zachycené na zubech. V roce 1969 Schröder (4) poskytnul definici, která se považuje za platnou až do dnešních dnů: mineralizovaný dentální plak, který je prostupován krystaly různých vápenatých fosfátů. Zubní kámen je nejprve tvořen organickou živnou půdou, která, pokud převládají určité podmínky, postupně zvápenatí. Ty zahrnují dostatečně vysoké pH a sliny přesycené ionty, které se účastní kalcifikačního procesu, např. vápník, fosforečnany a uhličitany. Precipitace se neobjeví při pH nižším než 7, ale při vyšších alkalických hodnotách je výraznější (5).

Zubní kámen obsahuje z 83 % anorganické soli, z nichž nejčastější je fosforečnan vápenatý (75 %), uhličitan vápenatý (3 %) a fosforečnan hořečnatý (4 %). Ostatní jsou šťavelan vápenatý a fosforečnan hořečnato-amonný (6).

Apatit je nejčetnější strukturou a je následován brašitem, dále je přítomen whitlockit, oktakalcium, fosforečnan, monenit a kalcit (7). Také bylo identifikováno velké množství dalších minerálů (8), jako jsou sodík, draslík, hliník, železo, měď, křemík, nikl, zinek, abychom zmínili alespoň některé. Složení zubního kamene se může lišit ve skladbě usazenin u jednotlivých osob v rozdílných geografických oblastech, ale také ve stejné oblasti (7). Dosud ještě nikdo nevytvořil teorii vzniku zubního kamene, která by dostatečně vysvětlila všechny pozorované rozdíly v tvorbě zubního kamene u lidí. Např.: žádná teorie ještě nevysvětlila přítomnost zubního kamene u lidí s vynikající orální hygienou a jeho nepřítomnost u lidí se špatnou orální hygienou.

Vedle mechanického odstranění zubního plaku a kamene byly použity pro místní aplikaci různé chemické sloučeniny. Např. ústní voda obsahující triclosan a sodium lauryl sulfát (SLS) ve značné míře působí redukci tvorby zubního plaku (9). Místní ošetření psích zubů látkou 8-hydroxyquinolin sulfátem také zpomaluje tvorbu zubního plaku (10). Další účinné složky proti zubnímu plaku jsou chlorhexidin a esenciální oleje v listerinu (11, 12). Polyfenoly, např. taniny, jsou hojně obsaženy ve většině bylin, keřů a stromů a také v čaji, kávě a vínu. Mají adstringentní a antiseptický účinek a mohou chránit proti tvorbě zubního plaku. Např. polyfenoly v kakaových bobech vykazují aktivitu proti plaku in vitro a in vivo (13). Fenolické sloučeniny v chmelu mohou inhibovat růst orálních streptokoků in vitro (14). Také brusinka byla navržena jako indikátor zubního plaku, a to díky své schopnosti narušovat hromadění a adhezi bakterie S mutans (15).

Místní aplikace určitých látek byla také navržena jako prevence proti tvorbě zubního plaku např.: zinek (16-18), křemík (19) a pyrofosfáty (5, 20, 21). Také strukturální analogy pyrofosfátů, např. bifosfonáty, byly použity pro místní aplikaci za účelem inhibice tvorby zubního kamene (22). Hexametafosfát použitý jako přídavek do krmiva zpomaluje tvorbu zubního kamene na předem vyčištěných zubech americké opičky Kotula veverkovitého. Bohužel nebyl prokázán žádný účinek na již existující zubní kámen (23). Neexistují žádné informace ohledně systémového účinku výše zmíněných látek.

Několik studií zaznamenalo vliv změny skladby a konzistence přijímané potravy na míru tvorby usazenin (24). Nicméně, v těchto studiích existuje jen málo důkazů, že tvorba zubního kamene byla ovlivněna systémově. Problematické je rozlišení mezi místním působením během konzumace potravy a systémovým účinkem živin absorbovaných v zažívacím traktu a potom krevním řečištěm transportovaných do slin. Podobně, vzhledem k návrhu studie, pilotní testy (výše zmíněné) provedené před touto studií, nepotvrzují, že skladba potravy způsobuje redukci zubního kamene více než ostatní faktory.

Australská studie naznačuje, že dieta může hrát svoji roli při tvorbě zubního kamene. Zaznamenala, že množství zubního kamene bylo výrazně vyšší u domestikovaných koček než u volně žijících koček (25). Předpoklad, že AN může při pravidelném užívání inhibovat tvorbu zubního kamene, je neslučitelný s názorem, že zubní kámen jsou pouze kalcifikované produkty bakteriálního plaku (26). Tento názor také podporuje pozorování, že zubní kámen se může tvořit i v případě nepřítomnosti bakteriálního plaku (27-29).

Cílem této klinické studie bylo prošetřit systémový účinek tablet vyrobených z AN na tvorbu zubního plaku a kamene u osob, které již mají na začátku experimentu vytvořený supragingivální zubní kámen.

Materiál a metody

Na základě inzerátu, který byl uveřejněn v místních novinách ve Stockholmu, Švédsko, bylo najato 150 subjektů. Po prvotním screeningu bylo vybráno 105 osob, které splňovaly inkluzní kritéria viditelných usazenin supragingiválního zubního kamene. Ze studie byly vyloučeny osoby s pokročilým onemocněním dásní. Účastníci byli náhodně rozděleni do jedné ze tří skupin, každá byla na počátku experimentu tvořena 35 subjekty.

Klinické vyšetření zahrnovalo měření zubního plaku a kamene na povrchu tří zubů. Hodnocení zubního plaku bylo založeno na hodnocení lingválního povrchu pro zub 26 a na bukáních površích u zubů 11 a 31
Supragingivální zubní kámen byl měřen u každého zubu na všech lingválních i bukáních plochách. Rozsah zubního plaku i zubního kamene byl hodnocen pomocí následujících kritérií: Green a VermillionOral Health Index Short Form (30). V tomto systému hodnocení znamenalo 0 bodů nepřítomnost zubního plaku i kamene, bod 1, že byla pokryta zubním plakem nebo kamenem jedna třetina nebo méně gingivální části povrchu zubu, bod 2, že byly pokryty dvě třetiny, a bod 3, že bylo pokryto více než dvě třetiny povrchu. Bodové výsledky, zvlášť pro plak a pro zubní kámen, byly sečteny pro všechny povrchy pro daný subjekt. Předem zvolené zuby byly v případě jejich nepřítomnosti nahrazeny zuby 27, 41 a 21.

Vybraným doplňkem stravy použitým v tomto testu byly tablety z hnědé řasy _ Ascophyllum nodosum SW1313 (ProDen PlaqueOff™) obsahující usušenou a nadrcenou řasu AN a pro minimalizaci absorpce účinné složky v ústech byly potaženy voskem.

Byly testovány tablety o dvou rozdílných koncentracích sušené řasy: 125 mg a 250 mg. Dvěma skupinám byly podávány tablety o nižší či vyšší koncentraci a třetí skupina (kontrola) dostala placebo tablety. Pacienti byli instruováni užívat dvě tablety denně po dobu čtyř týdnů, kdy proběhla druhá dentální kontrola. Pacienti byli jasně poučeni, že tablety by měli polykat celé.

Po dentální kontrole následující po čtyřech týdnech užívání byli účastníci instruováni užívat tři tablety denně po dobu dalších čtyř týdnů. Osm týdnů po začátku experimentu byla provedena závěrečná dentální kontrola. Následně po závěrečné kontrole byl účastníkům experimentu odstraněn všechen zbývající zubní plak a kámen. Byl proveden dvojitě slepý experiment. Účastníci experimentu byli požádáni, aby dodržovali svoji normální ústní hygienu během průběhu celého pokusu.

Statistika

Na počátku experimentu byla distribuce jednotlivců vzhledem k hodnotám zubního plaku a kamene normální. Rozdíly mezi skupinami byly testovány pomocí 1faktorové analýzy ANOVA a pro srovnání v čase byly analýzy ANOVA opakovány. Statistická zvolená hladina významnosti byla určena P<0.05.

Výsledky

Během průběhu experimentu odpadlo 14 osob, zůstalo tedy 89 účastníků (85 %), 47 žen a 42 mužů, jejichž výsledky byly vyhodnoceny. Průměrný věk byl 45 let (v rozmezí 23 - 68 let) a mezi skupinami nebyly žádné signifikantní rozdíly. Výskyt nežádoucích účinků byl vzácný. Jedna osoba si stěžovala na bolest břicha.

Průměrné hodnoty zubního plaku a kamene na začátku experimentu a v jeho průběhu jsou zaznamenány v tabulkách 2 a 3. Na začátku experimentu nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Po čtyřech týdnech byla pozorována ve všech skupinách lehká redukce zubního plaku. Bohužel nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly mezi skupinami. Další redukce byla pozorována po osmi týdnech, a to u obou skupin: užívající nízkou koncentraci řasy (LA) i vysokou koncentraci (HA), ale ne v placebo skupině (tabulka 2). Redukce ve srovnání s počátkem experimentu byly 49 % a 66 % pro LA a HA skupiny ve srovnání s placebo skupinou, kde byla redukce jenom 20 %. Rozdíly mezi skupinami byly statisticky signifikantní (P = 0.002). Post-hoc srovnávací testování odhalilo signifikantní rozdíl mezi HA a placebo skupinami (Scheffé P = 0.002), ale ne mezi LA a placebo skupinami nebo mezi skupinami LA a HA.

Změny množství zubního plaku v čase jsou zobrazeny na obrázku 1. Opakované analýzy ANOVA odkryly signifikantní redukci zubního plaku v čase spojenou s užíváním substance. Ačkoli rozdíly mezi skupinami vzhledem ke změnám byly během prvních čtyř týdnů nízké, byly zde patrné rozdíly mezi LA a placebo skupinami a mezi HA a placebo skupinami během prvního období 4 týdnů (P = 0.038 a P = 0.015). Pro celkovou dobu trvání experimentu byly rozdíly v redukci zubního plaku mezi LA a placebo skupinami a HA a placebo skupinami statisticky signifikantní (P = 0.015 a P = 0.001).

Na začátku experimentu nebyly mezi skupinami vzhledem k zubnímu plaku žádné signifikantní rozdíly. Po čtyřech týdnech však byla pozorována signifikantní redukce vzhledem k testované substanci (P = 0.037). Další redukce byly pozorovány po osmi týdnech ve skupinách LA a HA, nikoli však v placebo skupině. Rozdíly mezi skupinami byly statisticky signifikantní (P = 0.000). Post-hoc srovnávací testování zaznamenalo signifikantní rozdíly mezi HA a placebo skupinami, stejně jako mezi LA a placebo skupinami (Scheffé P = 0.000 a P = 0.004). Rozdíl mezi LA a HA skupinami byl téměř signifikantní (P = 0.080). Změny v hodnotách zubního kamene v průběhu experimentu jsou znázorněny na obrázku 2. Podobně jako pro změny hodnot zubního plaku byl pozorován signifikantní účinek na redukci zubního kamene v čase spojený s užíváním substance. Rozdíl v redukci zubního kamene mezi skupinami během prvních 4 týdnů nebyl významný. Nicméně během druhé 4týdenní testovací periody se objevil signifikantní rozdíl mezi HA a placebo skupinami (P = 0.029) a trend ke tvorbě rozdílu mezi LA a placebo skupinami (P = 0.078). Pro celkovou 8týdenní dobu experimentu byl rozdíl v tvorbě zubního kamene pro obě skupiny LA a HA statisticky signifikantní ve srovnání s placebem (P = 0.015 a P = 0.001).

Zbývající výsledky, jako počáteční hladiny zubního plaku, byly v analýzách uvedeny jako proměnné.

Diskuze

Toto je první studie demonstrující, že potravinový doplněk obsahující hnědou řasu Ascophyllum nodosum SW1313 (ProDen PlaqueOff) při denním užívání významně redukuje množství vytvořeného supragingiválního zubního plaku a kamene u lidí. Vzhledem k tomu, že tablety byly obaleny voskem a polykány, znamenalo by to, že účinek na zubní plak a kámen vyplývá ze systémové absorpce složek obsažených v hnědých řasách, a nikoli pouze z lokálního působení.

Vyšší koncentrace řasy měla větší účinek než nižší koncentrace, což napovídá, že účinek je závislý na dávkování. To je také podpořeno pozorováním, že větší redukce bylo dosaženo během druhé fáze klinického experimentu, kdy bylo užívání zvýšeno ze dvou tablet na čtyři tablety denně.

Výsledky jsou konzistentní s pilotní studií (nepublikovanou) provedenou na 30 osobách během 16 týdnů, kdy byly užívány čtyři tablety denně. Redukce plaku a kamene byla 86 % a 87 %.

Redukce zubního plaku v placebo skupině během prvních čtyř týdnů experimentu reflektovala zlepšenou orální hygienu, což ztížilo vytvoření jasného závěru o skutečném redukčním efektu aktivního agens během prvních čtyř týdnů. Nicméně během 8týdenního testování zůstala hladina zubního plaku v placebo skupině nezměněná, zatímco hladiny pozorované v LA a HA skupinách se dále snižovaly.

Pozorovaná redukce akumulace zubního plaku může být vysvětlena třemi mechanismy. Mezi mnoha složkami řasy AN vykazovaly tři z nich při místním použití již dříve účinek na akumulaci zubního plaku: fenoly (11-14), jód (31) a sulfát (9, 10). Předpoklad, že vysoký obsah sulfátů obsažených ve fucoidanu v řase AN je pravděpodobně důvodem pro redukci zubního plaku, je ve shodě s výsledky předchozích studií. Ty demonstrovaly, že funoran měl silnou desorpční aktivitu vůči streptokokům mutans, předabsorbovaným do slinami obaleného hydroxyapatitu. Furanon je stejně jako fucoidan sulfátový polysacharid, ale je extrahován z červených mořských řas. U krys ve srovnání s kontrolní skupinou (32) funoran redukuje kolonizaci S. cricetus a množství zubního kazu. Jestliže se přidává do žvýkaček, redukuje funoran tvorbu zubního plaku u lidí (33). V těchto studiích se předpokládá, že sulfátové skupiny funoranu zabraňují bakteriální adhezi na pelikulu. Bohužel způsob administrace těchto aktivních agens zabraňuje posouzení, jestli je účinek systémový, nebo lokální.

Prevence tvorby zubního kamene byla zaznamenána po místní aplikaci zinku (16-18), křemíku (19) a pyrofosfátů (5, 20, 21). AN obsahuje poměrně vysoké koncentrace všech těchto složek, vyjma pyrofosfátů. Nicméně sulfát v AN je strukturálním analogem pyrofosfátů (34, 35) a může jej často nahradit.

Asi 35 procent sušiny AN obsahuje vysoce kyselé estery kyseliny sírové a absorpce a mobilizace těchto složek může přispívat ke zvýšené sulfatizaci kyselých slinných komponent, jako jsou glykosaminglykony (GAG). Kyselý charakter těchto složek vykazuje schopnost vázat kalcium, což na oplátku redukuje koncentraci kalcia schopného precipitace (34 - 37). Ačkoli řasa AN byla míněna jako potravinový doplněk a přímé místní působení bylo vyloučeno, jedna nebo více těchto jednoduchých molekul mohlo zůstat skryto ve slinách a následně způsobit tuto absorpci.

Pro pozorované rozpouštění zubního kamene je složitější najít souvislosti se současnou znalostí dentální vědy. Nicméně v urologických studiích byly sulfátové komponenty používány při prevenci nebo odstraňování močových kamenů (38-40) in vitro a in vivo u zvířat i u lidí. Předpokládá se, že mechanismus vychází z acidifikace močoviny.

Hydroxyapatit je obecně rezistentní k demineralizaci, ale kyseliny produkované orálními bakteriemi jej mohou rozpouštět. Kritické pH pro rozpouštění hydroxyapatitu v dentální sklovině u lidí s vysokou koncentrací kalcia a fosfátů ve slinách je pH 5,5 (41). Apatit je jednou z nejčetnějších struktur, ale precipitáty zubního kamene mohou také obsahovat brašit, whitlockit, oktalkalcium, fosforečnan vápenatý, monenit a vápenec, všechny s vyšší rozpustností než hydroxapatit (43).

Teoretické vysvětlení pozorovaného rozpouštění zubního kamene může být okyselení pH slin díky zvýšené koncentraci GAG způsobené užíváním mořské řasy AN. Může jít o stejný mechanismus, jako když okyselená moč rozpouští ledvinové kameny (45), které mají stejné složení jako zubní kámen. Snížení pH z 6,5 na 5,75 zvyšuje podle této studie míru rozpouštění o 35 %. Je logické dojít k závěru, že určité části zubního kamene mohou být rozpouštěny ve vyšších hodnotách pH než hydroxyapatit (pH 5,5) díky přítomnosti rozpustnějšího fosforečnanu vápenatého a uhličitanů v zubním kameni.

Možná nejjednodušším vysvětlením rozpouštění zubního kamene jsou kyseliny z mikroorganismů v zubním plaku. Bakteriální složení zubního plaku by mělo být stejné jako plaku pokrývajícího zubní kámen. Tudíž po spotřebování přímo fermentovatelných karbohydrátů může pokles pH objevující se na povrchu zubního kamene mít stejnou závažnost jako na povrchu zubní skloviny. Následkem toho můžeme předpokládat, že pokles pH zubního plaku pokrývajícího zubní kámen rozpustí kámen, zejména pokud je kámen složen spíše z vápenatých precipitátů, které jsou rozpustné již ve vyšším pH než hydroxyapatit v dentální sklovině. Díky tomuto rozdílu rozpouštění zubního kamene začne dříve během poklesu pH a později se při návratu pH k normálním hodnotám zase zastaví. Význam orálních mikroorganismů pro rozpouštění dentálního kamene je podpořen pozorováním, že proplachováním antibakteriálními roztoky obsahujícími chlorhexidin se zvyšuje tvorba zubního kamene (44, 45).

Pro vysvětlení mechanismu skrytého za výsledky této studie bude zapotřebí dalších studií, ale jeden závěr se zdá nevyhnutelný, účinky byly způsobeny systematickým užíváním doplňků stravy. Na základě současných pozorování můžeme závěrem říci, že denní užívání tablet vyrobených z hnědé řasy (ProDen PlaqueOff) redukuje množství zubního plaku a kamene již po několika týdnech užívání. Velikost redukce je závislá na dávkování.

Corresponding author: Sune Wikner, Tråggränd 6, 906 26 Umeå, Sweden

Acknowledgment: The study was supported by SweDenCare AB, Sweden.

Tabulka 1. Průměrné složení hnědé řasy Ascophyllum Nodosum.

Hlavní složky

% Menšinové minerály mg/kg

Nedusíkaté extraktivní

látky 45-60 P 1500

Kyselina algová 20-26 I 500-1200

Fenol 5-15 Fe 150-1000

Mannitol 5-8 Zn 50-200

Laminaran 2-5 B 40-100

Fucoidan 10-15 Mn 10-50

Surová vláknina 8 Ba 15-50

Bílkoviny 5-10 Co 1-10

Většinové minerály mg/kg Cu 1-10

S 35000 Se 4

Cl 37000 Ni 2-5

Na 35000 Mo 0,3-1

Lipid 30000

K 25000

Ca 20000

Mg 7000

Vitamíny mg/kg

C 500-2000 D 4

E 150-300 K 10

A(provit) 30-60 Thiamin 1-5

Niacin 10-30 Biothin 0,1-0,5

Riboflavin 5-10 Folacin 0,1-0,5

Tabulka 2. Změny plaku v čase. Průměry a standardní odchylky.

	Počátek Průměr	SO	4 týdny Průměr	SO	8 týdnů Průměr	SO
Řasa	4.72	1.71	3.17	1.61	1.62	1.41
Vysoká koncentrace
Řasa nízká koncentrace	5.01	1.70	3.90	2.05	2.56	2.02
Placebo	4.26	1.54	3.40	1.71	3.40	2.07

F = 1.6, P>0.05 F = 1.2, P>0.05 F = 6.8, P = 0.002

Tabulka 3. Změny supragingiválního kamene v čase. Průměry a standardní

odchylky.

	Počátek Průměr Mean	SO	4 týdny Průměr	SO	8 týdnů Průměr	SO
Řasa	3.07	1.16	2.31	1.01	1.65	1.04
Vysoká koncentrace
Řasa nízká koncentrace	3.33	1.69	2.89	1.51	2.40	1.53
Placebo	3.43	1.26	3.16	1.42	3.50	1.31

F = 0.6, P>0.05 F = 3.4, P = 0.037 F = 16.2, P = 0.000

Reference

1. Jensen A. Norw Inst Seaweed Res.1966; Report no 31.

2. Albanda JM, Kingman A. Gingival recession, gingival bleeding and dental calculus in adults 30 years of age and older in the United States 1988-1994. J Periodontol 1999 Jan; 70 (1): 30-43.

3. Kelly M et al. Adult dental health survey: In Oral health in the United Kingdon 1998. Office for National statistics.

4. Schroeder HE. Formation and inhibition of dental calculus. Berne: Hans Hubers publicers, 1969.

5. Mukherje S. Effect of various factors on the rate of phosphate precipitation in an inorganic solution and in saliva. J Periodont Res 1973; 3: 146-62.

6. Glock GE, Murray MM. Chemical investigations of salivary calculus. J Dent Res 1938; 17:257-64

7. Hazen SP. Supragingival dental calculus. Periodontology 2000 1995 (8); 125-36.

8. Tonagai K, Sakuda N. Studies on dental calculus by x-ray analysis. J Dent Res 1957; 36:653.

9. Waaler SM, Rölla G, Skjorland KK, Ögaard B. Effects of oral rinsing with triclosan and sodium lauryl sulfate on dental plaque formation: a pilot study. Scand J Dent Res 1993 Aug; 101 (4): 192-5.

10. Depalma PD, Loux JJ, Hutchman MM, Dolan MM, Yankell SL. Anticalculus and antiplaque activity of 8-hydroxyquinoline sulphate. J Dent Res 1976; 55:292-8.

11. Overholser CD et al. Comparative effects of two chemotherapeutic mouthrinses on the development of plaque and gingivitis. J Clin Periodontol 1990; 17:575-9.

12. Ooshima T et al. Reduction of dental plaque deposition in humans by oolong tea extract. Caries Res 1994; 28 (3): 146-9.

13. Matsomoto M. et al. Inhibitory effects of cacao bean husk extract on plaque formation in vitro and in vivo. Eur J Oral Sci 2004; 112: 249-52

14. Bhattacharya S et al. Inhibition of Streptococcus Mutans and other oral streptococci – by hop (Humulus L – upulus L.) constituents. Economic Botany; 57:118-125.

15. Weiss EI et al. Inhibiting interspecies coaggregation of plaque bacteria with cranberry juice constituent. Jade 1998; 129: 1719-23.

16. Ingram GS, Horay CP and Stead WJ: Interaction of Zinc with dental mineral. Caries Res 1992; 26 (4): 248-53.

17. LeGeros RZ et al; Dental calculus composition following use of essential- oil/Zncl2 mouthrinses. Am J Dent June 2003; 16(3): 155-60.

18. Barrea RA, Pérez CA and Ramos AY: Zinc incorporation in human dental calculus. J Synchrotron Rad 2001; 8: 990-2.

19. Sowinski JA et al. A clinical study to assess the anitcalculus efficacy of a new dentifrice containing a special grade of silica: a clinical trail on adults. J Clin Dent 2002; 13 (2): 65-8.

20. Savinsky VJ, Cole DF. Phosphate concentration of sterile human parotid saliva and its relationship to dental disorders. J Dent Res 1965; 44: 827.

21. Vogel JJ, Amdur BH. Inorganic pyrophosphate in parotid saliva and its relation to calculus formation. Archs Oral Biol 1967; 12: 159-63.

22. Fleish H. Biphosphonates: Mechanisms of action. Endocrine reviews 1998; 19 (1): 80-100.

23. Brady AG et al. Use of feed additive sodium hexametaphosphate to prevent dental calculus in squirrel monkeys (Saimiri spp). Contemp Top Lab Anim 2000 Mar; 39 (2): 27-9.

24. Theilade J, Schroeder HE. Recent results in dental calculus research. Int Dent J 1966 jun; 16 (2): 205-21.

25. Clarke DE, Cameron A. Relationship between diet, dental calculus and periodontal disease in domestic and feral cats in Australia. Aust Vet J 1998; 76:690-3.

26. White DJ. Recent insights into occurrence, formation, prevention, removal and oral health effects of supragingival and subgingival deposits. Eur J Oral Sci 1997 Oct; 105 (5 pt 2): 508-22.

27. Galgut PN, Mordan N, Newman H. A transmission electron microscopy study of supragingival calculus. J Int Acad Period 2001; April.

28. Fitzgerald R J, McDaniels EG. Dental calculus in the germ-free rat. Arch Oral Biol 1960; 2: 239.

29. Baer PN, Newton WL. The occurrence of periodontal disease in germ-free mice. J dent Res 1959; 38: 1238.

30. Greene JC, Vermillion JR. The oral hygiene index: a method for classifying oral hygiene status. J Am Dent Assoc 1960; 61: 172-9.

31. Rosling et al. The use of PVP-iodine as an adjunct to non-surgical treatment of chronical periodontitis. J Clin Periodontol 2001 Nov; 28 (11): 1023-31.

32. Saeki Y, Kato T, Takazoe I, Okuda K. Inhibitory effect of funoran on the adherence and colonization of mutans streptococci. Caries Res 1996; 30 (2): 119-25.

33. Sato S et al. The inhibitory effect of funoran and eucalyptus extract –containing chewing gum on plaque formation. J Oral Sci 1998; 40 (3): 115-7.

34. Toshihiko T, Amornrut C, Linhart RJ. Structure and bioactivity of sulphated polysaccarides. Trends in glycoscience and glycotechnology 2003; 15 (81): 29-46.

35. White DH, Gerlach RW. Anticalculus effects of a novel dual-phase polypyrophosphate dentifrice. In J Contemp Dent Practice 2000; 1: 4.

36. Hunter GK, Szigety SK: Effects of proteoglycan on hydroxyl apatite formation under non-steady-state and pseudo-steady-state conditions. Matrix 1992; 12: 362-8.

37. Embery G, Rölla G, Stanbury JB. Interaction of acid glucosaminoglycans (mucopolysaccharides) with hydroxyapatite. Scand J Dent Res 1979; 87: 318-24.

38. Okazaki J et al. Adsorbtion of glycosaminoglycans onto hydroxyapatite using chromatography. In Biomaterials 20 (1999), pp 309-14. Elsevier Science Ltd.

39. Embery G, Oliver WM, Stanbury JB, Purvis JA. The electrophoretic detection of acidic glycosaminoglycans in human gingival sulcus fluid. Arch Oral Biol 1982; 27:177-9.

40. Boeve ER, Cao LC, Deng G, De Bruijn Wc, Schroeder FH. Effect of two new polysaccharides on growth, agglomeration and zeta potential of calcium phosphate crystals. J Urol 1996 Jan; 155 (1): 368-73.

41. Suzuki K, Ryall RL. The effect of heparin sulfate on the crystallization of calcium oxalate in undiluted, ultrafiltered human urine. Brit J Urol 1996; 78: 15-21.

42. Jacobs D, Heimbach D, Hesse A. Chemolysis of struvite stones by acidification of artificial urine – an in vitro study. Scand J Urol and Nephr 2001 (Oct); 35: 345-9.

43. Ericsson Y. Enamel-apatite solubility. Investigations into the calcium phosphate equilibrium between enamel and saliva and its relation to dental caries. Acta Odont Scand 1949; 8 (Suppl 3): 1-139.

44. Glock GE, Murray MM. Chemical investigations of salivary calculus. J Dent Res 1938; 17: 257-64.

45. Flemmig TF, Newman MG, Doherty FM, Grossman E, Meckel AH, Bakdash MB. Supragingival irrigation with 0,06% chlorhexidine in naturally occurring gingivitis. I.6 mouth clinical observations. J Periodontol 1990 Beb; 61 (2): 112-17.

46. Lang NP, Hase JC, Grassi M, Hammerle CH, Weigel C, Kelty E, Frutig F. Plaque formation and gingivitis after supervised mouth rinsing with 0,2% delmopinol hydrochloride, chlorhexidine digluconate and placebo for 6 months. Oral dis. 1998 Jun; 4 (2): 105-13.

Průměrné bodové skóre plaku vztahující se k množství řasy a času

Počátek

4 týdny

1 8 týdnů

HA LA Placebo

Skupina

Průměrné bodové skóre zub. kamene vztahující se

k množství řasy a času

Počátek

4 týdny

8 týdnů

HA LA Placebo

Skupina

5.5

Změny plaku v čase

Dvoucestná interakce

F (4,170)=3.98; p<.0041

2.5

Počátek 4 týdny 8 týdnů

Placebo

Změny zub. kamene v čase

Dvoucestná interakce

F(4,170)=3.36;

p<.0112

2.5

Počátek 4 týdny 8 týdnů

Placebo